Jeskyni objevil v roce 1840 Antonio Federico Lidner, roku 1897 ji zmapoval Andrea Perko, od roku 1905 ji zpřístupnili veřejnosti a konečně roku 1957 sem bylo nainstalováno elektrické osvětlení.
Návštěvníci zde mohou absolvovat přibližně hodinovou prohlídku s průvodcem - vstupuje se původním otvorem a cesta na dno jeskyně vede přes mnoho schůdků, rozdělených do několika ramp s protiskluzovou úpravou, odkud se naskýtá působivý pohled na vnitřek jeskynních prostor.
V hloubce 80 m se otevírá největší část jeskyně - Grande Caverna o neuvěřitelných rozměrech 98 x 167 x 76 m, nejnižší část se nachází 101 m pod úrovní vstupu. Nachází se tu stalaktity a stalagmity, včetně 12 m vysokého stalagmitu Colonna Ruggero a také výzkumná geofyzikální stanice.
Před východem zaujme vystavená kostra obrovského jeskynního medvěda, který obýval tyto oblasti až do konce doby ledové.
