Kynuté slané koláče na způsob pizzy (něco jako dnešní focaccia) pekli už staří Řekové a následně Římané, název pochází pravděpodobně od slov označujících chléb - pitta nebo picea.
Pizza v současné podobě se od 18.století začala péct na jihu v Neapoli, pravá neapolská by měla mít max. 3 mm silné těsto dokřupava upečené v peci, nejčastější je jednoduchá a přitom výborná Margherita - obsahuje pouze rajčatový základ, mozzarellu, trochu olivového oleje a bazalku. Tento druh byl pojmenován na počest manželky krále Umberta I. Markéty Savojské, které pizza velmi zachutnala při návštěvě Neapole.
Pizzerii najdete snad v každém italském letovisku, téměř všude nabízejí i možnost zabalit vám ji s sebou do krabice. Často také najdete stánek s pizzou nakrájenou a prodávanou po jednotlivých dílcích, můžete si tak najednou dát víc druhů :-)
Margherita: rajčatový základ, mozzarella, olivový olej a bazalka
Funghi e prosciuto: rajčatový základ, mozzarella, šunka a houby
Capricciosa: rajčatový základ, mozzarella, artyčoky, šunka, houby a olivy
Quattro stagioni: rajčatový základ, mozzarella a na 4 části rozdělené artyčoky, šunka, houby a olivy
Diavola: rajčatový základ, mozzarella a pikantní salám
